Pro zaměstnavatele : Vložení volného pracovního místa ZDARMA

Zamezte syndromu vyhoření

Syndrom vyhoření je do určité míry psychickou poruchou, která může potkat v podstatě kohokoliv z nás. Jde o únavový syndrom, jenž se pojí s jakoukoliv pracovní pozicí a může přijít zcela nečekaně a z nenadání.

Jeho rozbor byl proveden již v roce 1975 a často se v jeho souvislosti setkáváme s výrazy, jako je vyprahlost nebo vyhasnutí.

Kdo je strůjce syndromu vyhoření?

Jak již každý správně tuší, je to samozřejmě stres, který může být v zaměstnání téměř všudypřítomný. K jeho výskytu však přispívá i řada dalších aspektů, jež se týkají hlavně sociální a psychické sféry člověka, okrajově i fyzického zdraví.

Obvykle ho ve vás mohou postupem času vyvolat vaši kolegové, obchodní partneři, ale i rodina nebo přátelé. Hlavně náročné zaměstnání je strůjcem toho největší zla. Okamžiky, kdy se vám práce nedaří, necítíte dostatečnou podporu okolí a přichází navíc i psychická únava. V takový moment nastupuje postupný vývoj syndromu vyhoření.

Syndrom vyhoření pomalu, ale jistě

Totální psychické a fyzické vyčerpání samozřejmě nepřijde jen tak z nenadání. Dalo by se říci, že se projevuje v určitých fázích, kterých si povětšinou všímá vaše okolí, nikoliv vy samotní. Člověk tento stav zpozoruje až opravdu v konečném kroku, jímž je syndrom vyhoření.

Pomyslnou prvotní fází je ono minimální ohodnocení vašich pracovních výkonů. Pocit, který je doprovázen malým množstvím volného času, ale přemírou toho pracovního, kdy nejste schopni cokoliv stihnout. Při této dlouhodobé zátěži přijdou další příznaky úzkosti, které vás nutí stále něco utvářet a produkovat, i když vše mívá negativní výsledek.

Konečnou fází je poté syndrom vyhoření, v rámci něhož se povětšinou zcela úplně zhroutíte, propadnete silnému zoufalství, ztratíte jakékoliv psychické a fyzické síly. Tento stav se začne projevovat velice silným nezájmem o cokoliv.

Předcházejte syndromu vyhoření

Abyste během svého zaměstnání neklesli až na úplné psychické dno, měli byste se postarat o zamezení jakéhokoliv výskytu syndromu vyhoření. Zaměřit se na to, abyste v následujících měsících nemuseli užívat nejrůznější podpůrné léky nebo nenavštěvovali lékaře, respektive psychologickou­ pomoc.

V první řadě uberte plyn. Snažte se do svých pracovních povinností zakomponovat dostatek volného času, v rámci něhož se budete věnovat něčemu, co vás doopravdy baví. S tím samozřejmě souvisí mírné snížení nároků, jež kladete sami na sebe a výsledek své práce. Pokuste se do určité míry odrážet negativní hodnocení kolegů a přestaňte myslet na nejhorší.

Nebojte se věci odmítat a prioritně je řadit tak, abyste docílili co nejefektivnějšího využití volného času. Neuzavírejte se sami do sebe a komunikujte o svých problémech, myšlenkách, úspěších a nezdarech. Neodmítejte pomoc druhých a psychicky náročné situace řešte s dostatečnou rozvahou, v klidu a se zpětnou kontrolou vlastních rozhodnutí.

Ti, jež syndrom vyhoření nepoznají

Výše uvedené fráze mohou do určité míry znít, jako klišé, na jejich dodržování je však mnoho pravdy. Chcete-li, aby vás syndrom vyhoření minul velkou oklikou, a vy jste odváděli kvalitní pracovní výsledky, chodili do zaměstnání, jež vás bude pozitivně nabíjet, stanovte si v životě určitý program, který se bude řídit uvedenými kroky.

Pokaždé a za všech okolností si najděte určitou věc, koníček, zálibu či úkony, jež vám budou přinášet dostatek radosti a relaxace, která je asi tou nejsilnější zbraní proti syndromu vyhoření.

Klikni ZDE pro sdílení tohoto článku na Facebooku