Pro zaměstnavatele : Vložení volného pracovního místa ZDARMA

Na co si dát pozor u přesčasů

Přesčas je pojmem, jenž se týká především zaměstnaneckého vztahu a setkal se s ním pravděpodobně každý z vás. Jde o práci, kterou pro svého zaměstnavatele provádíte nad rámec své klasické pracovní doby. Tedy, setrváváte na pracovišti mnohem déle, než je obvyklé.

Toto časové období musí být samozřejmě adekvátně odměněno, a právě v tomto případě může nastat kámen úrazu. Pakliže nechcete pro svého zaměstnavatele dělat přesčasy zcela zdarma, přečtete si následující rady a vyvarujte se zbytečným problémům.

Pohlídejte si přesčas ve smlouvě

Základem všeho je pracovní smlouva, která je povinným dokumentem v rámci pracovního vztahu mezi vámi a zaměstnavatelem. Právě v ní si zkontrolujte formulaci přesčasu, jež by v žádném případě neměl být zahrnut do klasické odpracované doby.

Jestliže na takovou pracovní smlouvu přistoupíte, budete se později jenom stěží domáhat adekvátní finanční náhrady. Pravidla přesčasu je proto třeba řádným způsobem specifikovat, což mimochodem předurčuje i samotný zákoník práce.

Limity pro přesčas

Z pohledu zákona jsou stanoveny maximální časové úseky v podobě přesčasů, které není možné překročit. Rozlišovány jsou dvě skupiny lidí. Běžní zaměstnanci a vedoucí. Pokud jste řadovým pracovníkem, je maximální limit přesčasů určen hodnotou 150 hodin za rok.

Pakliže máte funkci vedoucího, tedy řídíte minimálně jednoho člověka, přesčasy jsou omezeny maximální dobou 8 hodin týdně.

Více přesčasů může být z pohledu zaměstnavatele vyžadováno pouze za předpokladu vašeho souhlasu, respektive po úpravě pracovní smlouvy, v níž je tato možnost uvedena a vy jste ji stvrdili vlastním podpisem.

Kdy jde skutečně o přesčas?

Aby váš čas v práci byl započítán jako plnohodnotný přesčas, je třeba k tomuto pojmu přistupovat také ze správného pohledu.

Pokud se v práci zdržíte díky tomu, že jste během pracovní doby otáleli a nyní nemáte splněny předepsané normy, ještě to neznamená, že jde o přesčas.

Ten musí být nařízen vaším zaměstnavatelem, nikoliv z vaší svobodné vůle jen proto, že si chcete něco přivydělat. Povětšinou je tato nadstandardní pracovní povinnost udělována ze závažných provozních důvodů. Kvůli opožděné výrobě produktů nebo naplnění kvóty libovolné nestandardní zakázky a v obdobných případech.

Odměna za přesčas

Nyní se dostáváme pravděpodobně k tomu nejpodstatnějšímu, čímž je odměna za přesčasovou práci. Ta může mít dvě podoby.

  • Finanční odměna

  • Náhradní volno

V první řadě je to příplatek k vašemu běžnému výdělku. Pokud přesčas realizujete v normální pracovní den, máte automaticky nárok na 25% vašeho průměrného platu navíc. Jiná situace však nastává, vykonáváte-li přesčasy ve svátky nebo dny volna, kdy byste měli obdržet až 100% vašeho platového výměru.

Mezi pracovníkem a zaměstnavatel ale může dojít i k další dohodě. A to takové, že místo finančního příplatku vám bude přislíbeno náhradní volno. To je samozřejmě předkládáno ve stejném časovém úseku, jako doba, kterou jste strávili v rámci přesčasu. Výjimkou není ani to, že část přesčasů vám bude vyplacena a tu druhou si vyberete v podobě náhradního volna.

Povinnosti zaměstnavatele

Z pohledu udělování a vybírání přesčasů existují pro vašeho zaměstnavatele určité povinnosti, jež by neměl v žádném případě překračovat, popřípadě je neplnit.

Pokud máte prostřednictvím odpracovaného přesčasu nárok na náhradní volno, musí vám být poskytnuto nejpozději do tří následujících měsíců, v opačném případě máte nárok na finanční kompenzaci za něj.

K přesčasům vás zaměstnavatel nesmí nutit, pakliže máte pracovní poměr na zkrácený úvazek, popřípadě jste-li těhotnou ženou nebo osobou, která pečuje o dítě mladší jednoho roku.

Klikni ZDE pro sdílení tohoto článku na Facebooku