Pokud jste žena v pracovním poměru a navíc v jiném stavu, tedy těhotná, máme pro vás několik přínosných informací, které vás ve vašem běžném pracovním poměru mohou nejenom ochránit, ale pomohou vám při řešení nejrůznějších situací.

V momentě, kdy je žena těhotná, je z pohledu legislativy zaměstnavatel povinen přistupovat k takové pracovnici dle zvláštního zákona, který pokrývá především její pracovní nasazení, respektive vykonávání určitých prací. Je to vyhláška č. 288/2003 Sb., která prezentuje popis pracovních pozic, na které by ženy ve stavu těhotenství neměly být přesouvány. Jako příklad lze jistě zmínit tato prostředí.

  • Místa, která jsou nevhodná hlavně z pohledu dýchacího ústrojí a pro jejichž obývání je nutné používat speciální dýchací přístroje.

  • Mezi zakázaná pracoviště patří také ta, kde je nadměrný hluk.

  • Naprostou samozřejmostí jsou pracovní úkony zaměřené na vysokou fyzickou zátěž.

  • Opomíjeno touto vyhláškou není ani na psychické vypění, které není ku prospěchu žádné těhotné ženy.

Ze strohého a velice základního výčtu těchto pracovních pozic je tedy více, než patrné, že těhotná a zaměstnaná žena má právo požádat o změnu svého dosavadního působení, respektive pracovního zaměření. Zákon je však nekompromisní i z druhé stránky věci. Pokud chce žena dobrovolně vykonávat některou z výše zmíněných činností nebo těch dalších zakázaných, zaměstnavatel jí to jednoduše nesmí povolit.

Povinnost změny pracovního zařazení

Každý zaměstnavatel je tedy povinen takové ženě umožnit přejít na jinou, dle výše uvedené vyhlášky, vhodnou pracovní pozici, kterou samozřejmě bude vykonávat za stejných finančních podmínek. Ženy mohou dokonce žádat o zrušení nočních směn, které budou nahrazeny těmi denními. I na to má těhotná žena nárok. Stejně tak, jako není povinna absolvovat jakékoliv přesčasové hodiny.

Nastat samozřejmě může taková situace, že zaměstnavatel, v závislosti na typu daného provozu a zaměření společnosti, není schopen těhotné ženě nabídnout jinou pracovní pozici. V ten okamžik může zaměstnankyně pobývat v době těhotenství doma a zároveň pobírá mzdu v plné výši.

Nutnost oznámení těhotenství v zaměstnání

Ženy nejsou povinny dle žádného zákona ani vyhlášky hlásit svůj stav zaměstnavateli. Obvykle tomu tak ale je, protože s odchodem ženy na mateřskou dovolenou dochází k uvolnění pracovního místa, respektive oslabení daného provozu, tedy úbytku pracovní síly. Bývá určitým standardem, že ženy nahlašují své těhotenství v jistější fázi, která nastává po třetím měsíci těhotenství.

Může dostat těhotná žena výpověď?

Těhotné ženy jsou aktuálními zákony chráněny právě proti případné výpovědi ze zaměstnání. Tato situace se týká také dodatečného doložení těhotenského stavu. Pokud je zaměstnankyně vyhozena z práce a následně zjistí, že v té době byla již těhotná, což je prokázáno lékařskými posudky, je daná výpověď neplatná.

Existují samozřejmě zákonné výjimky, které tento proces zaměstnavateli umožňují, avšak pouze za hrubé porušení pracovních povinností nebo v průběhu zkušební lhůty, kdy není třeba dokládat v podstatě žádný důvod.

Přivýdělek při rodičovské dovolené

Po samotném odchodu na rodičovskou dovolenou však zaměstnanec nemusí zůstat závislá jen na příspěvku státu. K mateřské respektive rodičovské dovolené je možnost si přivydělat. A to jak u stávajícího zaměstnavatele, tak i u jiného. V obou případech však pouze na DPP nebo DPČ. Výše výdělku je navíc limitována. S ohledem na stále měnící se legislativu doporučujeme danou problematiku podrobněji nastudovat před uzavřením smluvního vztahu.
Případně si můžete prohlédnou aktuální nabídky práce s možností přivýdělku při mateřské/rodičovské dovolené